Zaostřeno na

Ze skeptického pohledu na knížu se vrátila láska ke čtení

13. srpna 2011 v 19:44 | Bugaboo
Před školou vždy chodím ke kamarádce (chodíme spolu do školy). Jednou si tak prohlížím knížky, které má na vrácení do knihovny a zaseknu se u jedné. "Upíří deníky?!" zařvala jsem z kamarádčiného pokoje do koupelny, kde si kamarádka H. fénovala vlasy. Jakmile uslyšela můj řev všeho nechala a vydala se s úsměvem od ucha k uchu za mnou. V hlavě mi běhalo velkými písmeny: "STMÍVÁNÍ...PYTLOVINA...PROČ-ČTE-PROBOHA-ZROVNA-TOHLE?!!!" H. vzala knihu a začala mi s ní mávat před nosem a spustila: "Mě to taky připadalo jako úplná kokotina, ale jakmile jsem se začetla... je to fakt bomba!" "Jo aha tak bomba," pomyslela jsem si. Vím že je opravdový knihomol, ale ještě jsem ji neviděla s takovýmdle nadšením povídat o knížce a už vůbec jsem ji neviděla přerušit ranní fénování vlasů...

Dennodenní rutina - Jak se může stát z člověka robot

27. června 2011 v 20:54 | Bugaboo

Většina lidí se stěhuje z vesnice do města, ale co ti co to mají naopak? Nikdo neví, jaké je to stojí úsilí, aby zvládali žít...

Představte si den: 545 zvoní budík těsně u ucha, chňapnete po něm a za pět minut zase zvoní! Řeknete si: "OK, čas vstávat!" A jdete se nasnídat. Připravíte si snídani sednete si kouknete na hodiny - 600! "No tak sakra dělej, jinak tě zase budou stresovat!" Hlavu sotva na stole a už letíte nahoru se vysprchovat, převléct... Jednou 630, jindy 645 na vás ze zdola řve rodič: "Pohni, jinak pojedeš autobusem!" a není schopný počkat ani 5 minut! Celí protivní si sednete do auta a dáte si do uší sluchátka. Škola - jídelna - hudebka, kroužek, nebo odpoledka. Ale ouvej co s batohem?! "Za mámou, ani za tátou do práce to nestihnu!" Rázem si to aktovka šmakuje na zádech (nikomu nevadí že váží klidně 5-7 kg, koho by to taky zajímalo že?) Po skončení výuky obvoláváte rodiče, kdo pro vás má sakra přijet?! Dozvíte se, že musíte jít za ségrou do školky. A když už nemáte nic a máte volný odpoledne jsou tu 2 možnosti - nákupy vs. šlapat kilometr k tátovi do práce. Ať tak jako tak, přijede se domů kolem 16 hodiny. A jedem - úkoly, cvičení, sprcha a konečně počítač...

Umíte si to představit - 5 dní v týdnu? A říkáte si co kámoši? Možná tak ve škole a jeden den v týdnu! Jak se ten člověk cítí jak působí na ostatní? Odpověď je jednoduchá - je protivný, unavený a slabý až tak, že se ho jenom dotknete začne řvát jak ho to bolí. A co o víkendu? Možná zvládne uklidit pokoj a možná nejlepší vzpruha je dát si kafe a vyrazit někem daleko, aby se odpoutal od té denní rutiny.

A co se s tímhle robotem vstane o prázdninách? Asi takhle: Cítí se volně jako pták, je pořád veselý, plný energie bez stresu, bez všeho... Ale pořád jste ti, kteří když chcou někam jít, nebo pokecat s partou musí dojet. Znáte ten pocit? Někteří nadávají jak nejsou vytížení, ale zkuste si na měsíc bydlet daleko od školy, kamarádů a to se teprve zblázníte!

Takže prosím, když budete mít kamaráda, který dojíždí, tak ho prosím nechte "žít" a nezačněte na něj být hned hnusní...!


 
 

Reklama