Témata týdne

Kadet, Sikar a spol... vidíte co má hlava kvůli vám motá za příběhy?!

31. srpna 2011 v 16:15 | Bugaboo
Tiše čenáři!
Ani muk!
Povím vám příběh z nočních muk.
Bude to příběh pohádkový,
o blogerech a nejen o jednom adminovi.

Ležím v posteli
a abychom pochopili,
vše s "*" bude na konci vysvětleno,
aby vám náhodou něco v hlavě nebouchlo.

Aby bylo jasno, tyto rýmy byly
na notu Dubious cat vytvořeny.
Honem, Agrrr hoří v plamenech,
vodu rychle, nebo si už neceknem!

Metterowa opět fotí,
má inspirace rozkvétá,
hopla já jsem popleta!
Asi se jí nevyrovnám!

New blood joins this earth
And quickly he's subdued
Through constant pained disgrace
The young boy learns their rules

Co to je?
To jen Metallica v uších zní,
prosím, nepokakejte se z ní!

Kadet už si brousí zuby,
doufejme, že vráně* nebude smrdět z huby.
Kurama* mu dal přez držku,
chudáček, nemůže teď jíst dršťku.*

S ní vám bohužel pokoj nedám,
otravovat vás budu dál,
pardon,
ale Kadet včera byla mé No. 1!

Cirrat ta má krásné vlasy,
rovné dlouhé!
Co víc si přát,
jenom jí na ně nesedat!

Slave +, ta moje milovaná,
proč se z ní stalo Embryo,
pochopíte proč.
Já jsem trochu krutá,
ona mě nenaučila to, co jsem chtěla!
Furt to nějak odkládá,
nebo není na skypu přítomna.

Sikar, a jeho "fenomény,"
má nejoblíbenější rubrika k počtení.
Hjůbí, asi jako mála z mnoha se s textem sere,
já bych z psaní těhle dlouhých textů musela do postele!

O Aničce nic moc nevím!
Snad se později i něco dozvím.

Nevím, co mě na Froye a Mindě zaujalo,
popravdě, byly jsme blogové kamarádky,
ale na to si už asi nevzpomenou!
V plánu nemám jim to říct,
ukázala bych tak rub i líc!

Veronika stejnou lásku k hudbě má,
Nika plnohodnotné články má.

Rybo, rybo,
kvůli tobě jsem se musela podívat na celou Yakuzu,
já už asi neusnu!
Ano, ano, opět Kadet,
jak se mi dostalo do hlavy slovo oběd?!

Začíná mi býti zima,
Gabriella také dobré fotky má
a já tu už opravdu zmrzám!

Mám strach na ty vaše reakce, promiňte!
Tyto rýmy mě napadaly v posteli,
musela jsem je sem dát - jinak by z nich byly noční můry!
I to se může stát.

V uších mi právě píseň Zombie zní,
Pitomej rozvrh na netu není!

A tohle je vážení,
můj příběh v hlavě stvořený,
v době kdy už šli všichni dávno spát.
Asi začnu prášky na spaní brát!
Potom možná tyto divné myšlenky odezní.

Loučím se s vámi i bubák* chce se mu spát, mějte se pěkně,
já jsem jen kamarád!
Omluvte mě prosím ze všech pravopisných chyb,
nemám nervy je opravit!
Nevím jak to ukončit:

Tak se mějte famfárově, a děkuji za čtení! :)

*
vrána - Karasu (Yu Yu Hakusho)
Kurama (Yu Yu Hakusho)
dršťka - dršťková polívka
bubák - Bugaboo (má přezdívka)

Kdo chce vědět víc, ať če dál:
Včera večer jsem nemohla usnout - a protože jsem četla výběr na Floccinaucinihilipilification mě do hlavy skákaly některé rýmy. Pár jsem si jich zapsala a potom jsem je trochu upravila (a taky dosrala). Nechápu proč jsem přemýšlela o blogerech (mimochodem ty rýmy nejsou vše), ale doufám že se ne chudáčka bubáka nebudou zlobit...

Popravdě k posledním tématům jsem neměla co napsat (a kdybych nemohla usnou asi bych ani nic jiného nesplácala). Nevím jestli mi dochází inspirace, nebo se mi vyloženě nechce, ale doufám že se to se školou zlepší.

Stroj času

12. června 2011 v 13:00 | Bugaboo

Při představě že by někdo vynalezl stroj času bych zrovna 2x neskákala radostí. A proč vlastně? Protože něco by se napravilo a něco by se přece muselo doslova "posrat" - někdo by se nenarodil, někdo by zemřel = chaos. Ani si nemyslím, že by to bylo možné. Ale tak vyhrajeto stroj času, vzpomínky, plány nebo červí/černá díra...?


Stroj času aneb vzpomínky, představy a vize
Takový "malý stroj času" máme vlastně v sobě. Vždyť když si na něco vzpomeneme, tak vidíme co se stalo před danou chvílí... Je pravda že vlastně nevíme co se stalo před 500 lety, ale zato s pomocí historických poznatků a chtěním "vědět" si umíme udělat představu o tom, co bylo. Horší to bohužel je s budoucností. Tam to není tak zřejmé. Někteří si myslí že různé vize, kruhy v obilí, mayský kalendář jsou poznatky o tom, co se teprve stane. Podobné je to s plánovanou budoucností - víme co se stane, ale nevíme to přesně.

Černé a červí díry
Už jako malinkým nám říkali rodiče co se děje v takové černé díře pamatuji si tuhle větu: "Černá díra vtáhne všechno kolem tebe, úplně vše ani světlo neunikne a zastaví čas". Jo chudáčci planetky, které roztrhnou slapové síly... :D Pro ty co neví co to slapové síly jsou zlehčeně - jedete do černé díry gravitace vás roztrhne = jako stroj času hodně blbé...

Takže zbývá červí, která by už měla fungovat - představte si jste červíci a prokousáváte se šťavnatým jablíčkem, protože se vám nechce chodit "oklikou" po povrchu jablka. Proto si zkrátíte cestu nitrem (červí chodbičkou) a najednou jste na začátku i na konci jablka... (doufám že to bylo srozumitelné :D) => jste rychlejší než hloupý červík, který leze po povrchu. Ale tu je opět problém bylo by to asi o "hoooodně" let později. A než vědci vymyslí jak tohle využít... che che


Jak to u vypadá dnes?
Vypůjčím si citaci z Necyklopedie:
"Vědecká rada VTN (pozn.: Vědecký tým Necyklopedie) se rozhodla před vysláním člověka ověřit funkčnost stroje pomocí testů. Do minulosti bude poslán artefakt. Pokud bude stroj funkční, o artefaktu se dočteme v historických knihách. Historická sekce VTN vypracovala věrohodný dokument odpovídající textu ze 13. století. Svitek byl strojem odeslán do roku 1817. Tam jej nalezl ve věžní kobce děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové Václav Hanka. Nález byl brzy vydán tiskem jako Rukopis Královéhradecký a vzbudil obrovský ohlas. Členové VTN se záhy mohli z historických pramenů přesvědčit o funkčnosti jejich stroje času. Zkoušky s živými organismy budou brzy následovat."

- Zajímavý článek že ano? Pochybuju o "Necyklopedii" aneb podle mého názoru o praštěných stařících žijících si ve svém vlastním světě. A teď něco o tom našem rukopisu tentokrát už z wikipedie:

"Rukopis královédvorský (RK) je literární padělek. Měl být údajně objeven 16. září 1817 Václavem Hankou ve věžní kobce děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové. Dnes je uložen v oddělení rukopisů a vzácných tisků Knihovny Národního muzea v Praze. Obsahuje celkem 14 písní. Skladby mají pocházet ze 13. století. Prakticky od doby nálezu obou rukopisu se vedou spory o jejich pravost a autorství. V roce 1886 se do nich významně zapojil také Tomáš Garrigue Masaryk, který je považoval za padělky."
A teď babo raď že? Osobně si myslím, že to rozhodně nebylo posláno ze současnosti do minulosti...

Závěrem
Takže co je vlastně doopravdy možné - fyzicky to vyhrála "červí díra" a pomyslně "vzpomínky". Příjde mi trošku sobecké, že by daný člověk chtěl napravit jen vlastní chyby, ale to už by bylo vlastně jedno... Ale já bych této nabídky asi nevyužila...
Zajímal by mě váš názor na danou věc. :)

Pohádky

3. června 2011 v 21:31 | Bugaboo
Pohádky, vzpomínám si na to jak jsem se jako malá ráda divávala na pohádky ať už to byli seriálové, animované, hrané... Já měla tu výhodu že jsem už od malička měla v pokoji televizi a naši už měli "krám" počítač, dokonce jsem měla i DVD přehrávač a ta první pohádka, která byla koupena se jmenovala Thumbelina. Byla to vlastně pohádka o jedné malé dívce, která se narodila myslím že z růže, potkala vílýho prince, ptáka... a dál nevím. xD Poté to byl Lví král - Simbův příběh a tak to šlo až po Dobu ledovou.

Jak já milovala Popelku, Princeznu se zlatou hvězdou na čele... - jo to byly ještě ty krásné "neuřvané" pohádky, ale teď je to samý pitomý seriál... Popravdě, mám ráda anime, ale to už vlastně ani není ta "pravá" pohádka...

Maminka a tatínek (opravdu předtím to tak bylo teď je to matka a otec ;D) mi četli hodně pohádek, dokonce mi i po pohádce pouštěli CD z časopisu Sluníčko. Mojí nejoblíbenější knížkou byla Sněhurka a to byla taky jediná knížka, kterou jsem se naučil nazpaměť. :D
Jak já bych si přála, abych si mohla tento svět vymalovat jako pohádku. Všechno by bylo dokonalé jako v pohádce. Jenže ne tento svět je svině a na nohy se musíme postavit sami a někdy to není ani moc fér...

Krev

30. dubna 2011 v 19:46 | Pája
Tohoto témata jsem se bála, protože mě nic moc nenapadá... Všichni psali jak je to zajímavé téma a kde nic tu nic!
Takže bych to chtěla trošičku oživit...


Žiletka - klíč a? - Krev! Sebepoškozování - opravdu jsou to jenom emo lidi,gothici....? Ne! Myslím si že je to spíš kvůli těm pos...špatným pravidlům... U ghots to není pravda už od začátku, ten co si myslí že to je jenom o depresích, sebepoškozování a dělá to, je spí tak trochu pozér... Ano některým se líbí horory plné krve, ale to už záleží na daném člověku! Je mi líto že mnoho mladých lidí tak trpí, řeknu vám že já bych to taky kolikrát ráda zkusila. Ale! Jsem prostě strašně upnutá na životě... Prostě co kdybych opravdu vykrvácela?


Strach z krve? Já z ní ani tak strach nemám, ale chudáci lidi, kterým to dělá špatně. Vždyť nikomu by nebylo příjemné, kdyby viděl vraha, který někomu usekl hlavu. Lidi se při hodině biologie smějou jak se té a té holce zvedá žaludek... Já mám s krví trošku, ale problém. Mám nízký tlak a když jsem se jednou ráno pořezala nožem, začala jsem být jak 'zfetlá' a hned jsem se sesunula k zemi... Nevím, jestli to bylo z toho pohledu, nebo z nedospalosti... Ale při tom jsou tu i ti lidé, kteří tu 'nechutnou' krev darují... Tolik chirurgů ji vidí každičký den a neleknou se jí. Mě tito lidé fascinují, vydrží toho tolik. To já bych si opravdu musela skočit na záchod. :D

Pamatuji si jak jsme ve škole tohle téma řešili - no spíš hlavně krevní skupiny. Já si to nějak moc nepamatuju, ale asi mám A- :D

Upíři pijí krev (nečekaně :D ) a přiznejte se! Kdo si cucá ranku na prstě, ono to je totiž sladký :D Já tohle nedělám vždycky, mě spíš fascinuje jak se ta krev sráží... :D Ale znám kamarádku, která když si třeba zatrhne kůžičku, je schopná to žužlat klidně 10 minut...


Má tu někdo strach z krve?

Nic

18. dubna 2011 v 20:55 | Pája

Nicota je v tomto světě dost nepochopitelná. Ví vůbec někdo kdo je živý co je nic? Ne!


Představa o nicotě mě provází už od malička aneb příběh malé holčičky, která chce žít:
Byl večer na jaře, kdy si malá holčička hrála s plyšákem a nejdnou si uvědomila že navždy toho plyšáka neuvidí. V tom ji popadl krutý strach! Pustila plyšáka na zem a rozbrečela se. Její rodiče přispěchali k posteli a než stačili něco říct jen se podivně zatváři nad otázkou, kterou jim dcera dala: ''Tati, mami co je po smrti? Já nikam nechci! Já chci žít!'' Nastalo ticho a holčička už vlastně neposlouchala ty kecy, které pravili ''To je normální; S tím se musíš smířit!''
Celou noc jsem probrečela a přemýšlela o tom. Ten stísněnej pocit a strach. Jo, přemýšlela jsem o tom moc brzy! Potom jsem měla od toho dost dlouho pokoj. No, vlastně jsem nad tím odmítala přemýšlet.

Ten stísněný pocit se mi ale vrátil když jsme jeli na dovolenou do Itálie. Byly prázdniny po 3.řídě. Když v tom mě polil chlad a najednou jsem nevěděla kdo jsem, co jsem, kde jsem; prostě jako bych nežila. A to se opět spustil kolotoč téma bude něco nebo nebude? To jsem se o to začala víc zajímat. Nejvíc mě asi zaujala klinická smrt. Začala jsem věřit že za Bohem může každý. ale to není pravda.

To jsem potkala věřící kámošku, která mi vysvětlila že to tak není. Začala jsem věřit už kvůli mojím mazlíčkům...zbytečně... Z toho kruhu věření jsem před nedávnem tak trošku vypadla. Začala jsem přemýšlet o tom jestli Bůh není jen lež, protože se ten pocit vrátil. Tohle už mě zase přešlo a opět se snažím uvěřit. Štve mě to! Pořád být jak na horské dráze...

Tak jak vlastně vzniklo slovo nic, nothing, nichts, rien, niente...?
Z čeho mohlo tohle vzniknout? No právě! Z ničeho. Jak může nic vzejt z něčeho jiného. To si prostě jeden pán usmyslel bude to 'nic' a basta? Z čeho to nic odvodil a jakotože víme co to znamená když to vlastně nevíme. To mi hodně připomíná ''Vím, že nic nevím.'' Je opravdu to 'nic' v černé díře. Nic tam není, není tam tvar, prostor to je to 'nic'? Nevíme hodně věcí! Proč jdeme v čase jenom jedním směrem, proč se měníme, proč máme strach a vlastně pocity? Pro co vlastně žijeme život? Vždyť bakterie si ani neuvěomí že žije!

Slovo nic... Potkáváme se s ním každý den, ale co vlastně znamená................................?

Barvy

11. dubna 2011 v 20:52 | Pája
Kdyby mi někdo ve školce řekl slovo barva, pomyslela bych si na štětec, paletku a kelímek. Tahle představa se pomalu, ale jistě mění. Teď si barev všímám mnohem víc. Ráda pozoruju ráno jak se z tmavé rudé vyhoupne světle červená barva závěsu. Když jdu po chodníku zaujme mě krásně vymalovaný domek na oranžovo. Na obědě zkoumám jak je rám okna bílý. Večer se ráda dívám na západ slunce, kde se střídá modrá, oranžová, fialová, růžová a žluá. Sleduji o kolik je propiska tmavší než papírek. Dívám se jak se ve výtvarce mísí voda s fialovou barvou... Svět by nebyl krásný bez barev... Ano a tu krásu třeba psi nevidí, ale přesto se na svět chtějí jenom smát.

Je zajímavé jak se umí malíř vypořádat se štětcem a čtyřmi barvami, nebo dokonce jen s tužkou a v ruce vyvořit umělecké dílo. Jenom z těch pár barviček vytvořit desítky dalších. A najednou svět vidí celý živý obrázek, který má ducha nebo je abstraktní?

Barvami se dá vyjádřit mnoho věcí. Žlutou radost ze života, černou beznaděj, červenou vášeň... Každý sedívá na barvy z jiného pohledu. Někdo vidí ve fialové uklidňující náruč matky, jiný v ní vidí strach z pádu do neznáma. A vlastně jak by svět vypadal kdyby chtěli všichni vidět tu samou barvu? Vše růžové, či černé? Nikoho by nezajímala jiná barva než ta kterou by všichni zbožňovali? Já si takový svět nedokážu představit.

Velmi by mě zajímalo jesti každý vidí danou barvu stejně. Co když vidí člověk hnědou tmavší, než člověk druhý? Je to ten důvod že někdo má rád onu barvu kvůli tomuto klamu zraku? Kdo ví! Co když se nám třeba líbí oranžová barva. Jak my můžeme vědět že to není jen přelud. Co když je ta naše oranžová jen přetvářka a ve skutečnosti je hnědá? Kdo na tohle odpoví? Nikdo! Je to jako když napíšete test. Tváří se na dvojku a na lavici vám přistane čtverka!

Podívám se letmo na stůl; je béžový. Podívám se blíže, vidím do té béžové zasazenou světle hnědou. No právě. Kdo žije celý život ve stresu, nevidí ani barvy. Ano řekne si ta tráva je zelená, náš dům je modrý a ani si nevšimnou, že v to není jen modrá co tam je. Nevšímají si těch různých odstínů. A vlastně si ani neužijí svůj život.

Barvy se dají různě kombinovat. Říká se že černá a bílá se hodí ke všem barvám a hlavně kontrastně k sobě, ale já si myslím že to není tak docela pravda. Přce když dám černou k tmavě modré a tmavě hnědé, tak vlastně na první pohled z dálky nevidím žádný rozdíl. Zato když dám černou a žlutou, praští mě hned do očí.

Já a barvy?
Popravdě nemám ráda vyblité, světlé barvy. Když už barva tak mě jedine zaujme sytá a křiklavá. Mezi mé neoblíbené barvy patří šedá, béžová a světlé odstíny hnědé a zelené. Naopak mezi mé oblíbbené patří černá, červená a vlastně i zbytek barev.

Co mi za oslední dobu připomělo barvy byl Michla Šeps. :D Prostě ta čepka tak bila do očí že jsem musela pustit uzdu fantazii a namalovat obrázek.

Miluju barvičky, ale nosím většinou jen černou :D Vlastně jedna kamarádka mi říká černá vdovo. Nechápu co si tím chce jako dokázt, ale nechám ji dokud si nevědomí jak je ehm hloupá? :D Aneb nesuď knihu podle obalu. :)

Peklo

4. dubna 2011 v 21:16 | Pája
No teď je konečně pořádně tučný téma a u mě je dost obsáhlé takže kdo to přečte do konce je borec!!! ... Myslím si že až si to přečtete tak si budete myslet že jsem pošuk (a to jsem! ), ale jsem ta ze skupinky metalistů, kteří tohle téma nemají zrovna 2x v oblibě... Přikláním se totiž k víře!

Co je to vlastně peklo?
Jako dítě si člověk myslí podle pohádek, že se lidé vaří v kotli za to že jsou zlí! No, ale v bibli to není jen tohle! Někteří by mé evangelické blábolení nepochopili, takže to napíšu stručně: Nevěříš? - Jdeš automaticky do pekla!, nebo spácháš sebevraždu? - Lístek do pekla! A to je napsáno dost drsným způsobem...
Peklo je místo, kde je jenom utrpení! Vládne mu satan. Satan je padlý anděl a právě teď vládce pekla. Má čím dál víc padlých duší protože v této době už skoro nikdo nevěří. A k tomu se na jeho stranu přidává daleko více lidí - satanisté!

Satanismus
Je to vlastně opačný směr víry (tzv. levá cesta). Nebudu vám tady rozepisovat číslo šelmy, pentagramy, devatero apod. - nemám to ráda.
A jak vlastně křesťané přistupují k tomuto? Rozhodně je nemají v oblibě, ale zase je nějak extra nenávidí. Je to jejich věc spíš je nám to líto... Ale je to věc toho člověka, upřímný křesťan nikdy nenutí člověka k víře v Boha!

Metalisti = satanisté?
No já se neoblíkám extra metalově, spíš do rocku, ale když jdu třeba sama po ulici tak se mi stane že občas se mi malé děti vyhýbají. Proč? Protože je rodiče, kteří neposlouchají ty naše starší interprety si prostě myslí že všichni jsme satanisti a že jsme zlo. Neřeknu ti doopravdy ehm ''zlobiví'' metalisté, kteří šikanují děti atd. Taky takový ty narážky od třeťáčků nebo od hip-hopáču mě taky dost otravujou. Jo jsme strašný zlo, ale co oni? Většina z nich fetuje, kouří... A nám říkaj že my jsme o tolik horší?

Prožít peklo
Tady si vypůjčím slovní hříčku - ''To je peklo!'' Projít si peklem? Být šikanován, nemít rodinu... Tohle všechno nutí lidi k sebevraždě, sebepoškozování... Chtějí se z toho kruhu prostě dostat a tu si satan hledá cestičku a tečka. Je mi líto tohle všechno co se tu děje... No jo, člověk je svině!

Peklo v nové době
Sem patří věci jako třeba horory, upíři a různé další věci okultismu... Já sama mám ráda takové ty sci-fi filmy, nebo knížky. No vlastně skoro v každém filmu, seriálu je záporák, který je ovládaný peklem (nemyslím fakt Medvídka Pú! ). Vlastně docela propracovaný seriál tohoto téma je japonské anime - Jigoku Shoujo. Takže pokud nejste úplný poseroutky tak se na to můžete podívat !

Neumím si představit jaké je to v pekle a nechci ani za života takové peklo zažít....

Ano ráda nechávám otevřené konce mých žvástů. Aspoň máte nad čím přemýšlet...

Internetové seznamování

28. března 2011 v 20:26 | Pája
První věc co mě napadne je facebook!!! :D Popravdě nemám ráda takové ty seznamky jako lide atd. Jsem totiž docela dost opatrná. Nepřidala bych si asi nikoho koho neznám a nemá ani jednoho společého přítele. Co se týče pokecu to je pro mě jiná. :D Když už si s někým píšu je to někdy aji lepší než kdybych se mu dívala do očí... :) Ale nevýhodou tohodle ''virtuálního'' pokecu je to, že nevíte jak se ten člověk na druhé straně doopravdy cítí. Sama používám docela hodně smajlíku (většinou: :) :D :P ;) ). A když někdo ty smajlíky nepíše tak si připadám jako kdyby byl na mě naštvanej... No tohle vám může přijít aji hodně divný... :D Nikdy se mi nestalo že bych narazila na nějakého úchyla nebo tak, ale může se stát... Ale jak vlastně začalo to moje internetové seznamování?

1) zásah No. 1 E-mail
Začátky
Naše rodina měla počítač už od doby kdy jsem byla ještě malá holčička. Nevzpomínám si kdy přesně jsem ''objevila'' internet, ale e-mail jsem měla cca v první třídě. To jsem ho ani moc nepoužívala...
Přítomnost
Když jsem byla minulý rok na anglickém táboře potkala jsem se s jednou příjemnou slečnou která je věřící. Tehdy mě ani nijak nezajímala, ale to se změnilo jakmile jsem si s ní začala psát po e-mailu... Hodně jsem se divila že nemá třeba facebook, ale už je mi to aji jedno... Ona mě nenuceně přinutila začít aspoň trošičku věřit a ráda mi odpovídá na všechny otázky ohledně toho. Má skvělý názory a tohle všechno by nebylo možné kdyby nebyl internet a e-mail. Proto, ne díky tomuto jsme kamarádky i teď!
Plusy
Je to něco jako kdybych si s dopisovala poštou... Nutí mě to psát delší text ne ''Ahoj, jak se máš''.
Minusy
Nevím jestli je zrovna online nebo ne asi by to moc nefungovalo kdybych se chtěla zeptat třeba na DÚ. :D

2) zásah No. 2 Lidé
Minulost
Lidé jsem objevila ve třetí třídě tehdy mě strašně bavilo vyplňovat všechny ty kolonky... :D
Přítomnost
Teď mě Lidé skoro vůbec nezajímají nemám to tam moc ráda...
Plusy
Ok, tak to fakt nevím možná to, že to funguje jako seznamka...
Minusy
Vykvákneš vše? Haló kdo chce vykrást byt? Ten profil prostě může shldnout každý...

3) zásah No. 3 Skype
Minulost
Skype byl záležitostí prázdnin mezi 3.-4. třídou... Normální prográmek na komunikaci.
Přítomnost
Skype pořád mám! A jsem za to ráda... Podle mě hodně lepší než ICQ!
Plusy
Krásné emotikony, přehlednost prostě pohádka...
Minusy
Tak to nevím... :)

4) zásah No. 4 Facebook
Minulost
Založila jsem si ho na začátku primy (6. třída) A opravdu mi chvíli trvalo než jsem se tam zorientovala.
Přítomnost
Miluju tam ty hry! xD Psaní s kámošema, skupiny... Tady se mi to seznamování líbí nejvíc...
Plusy
Všechno!!! :D
Minusy
Je to dost otevřené = ráj úchylů

5) zásah No. 5 ICQ
Minulost a příromnost
Milovala jsem ICQ kvůli flirtu! No jo jeden kluk mi furt posílal ty smajlíky typu Líbíš se mi, no jo jenže mě vždycky to ICQ spadlo!!! xD Ok, trochu jsem odbočila... Potom už mě přestalo zajímat už kvůli tomu že mělo malý okno a nebylo přehledný navíc mi tam vůbec nešlo přihlásit, tak jsem to nechala být... a nechybí mi!

6) zásah No. 6 Xteen
Minulost a přítomnost
Na xteenu byly fakt skvělý duely, :) ale od té doby co tam daly míslo počtu hlasů body, tak jsem se o tom přestala zabývat... Pořád ho mám, ale už tam moc nejsem jen se někdy mrknu na X-star atd.
Plusy
Pro puberťáky ráj :D
Minusy
Teď bohužel ty duely...

7) ostatní
To jsou takový maličkosti jako karaoketexty.cz, anime-manga.cz, ale to není moc na komunikaci

A tady přidávám videjko u kterého se vždy směju! :D

Trest smrti

21. března 2011 v 18:53 | Pája

Normální člověk v naší době se s tímto tématem už moc nesetká (kromě některých státu USA, Číny...). Ani mě tohle téma ani nějak moc neoslovilo, ale budiž. :)

Vrátíme se o pár stovek let nazpět kdy platilo '' oko za oko, zub za zub '' a to 'doslovně'. Jenže v té době to bylo normální jako když jde dnes někdo do vazby atd. Tak a teď už se dostanu k samotnému tématu.

Tvoje rodina? Jsi vinen!
Dejme tomu že bylo 25.7.1329 (náhodné datum). Chlapec (zřejmě 16-ti letý) si povídal s otcem na poli. V tu chvíli tam přijeli královi jezdci a vypálili půlku vesnice. Jezdec povídá ''Půjdete se mnou''. Oba dva je přivážou rukama k sedlu a táhnou je do cely ve sklepení. Po dvoudením mučením hladem k nim přijde 'Pán' a povídá: ''Tvůj bratr mi vypálil dvě pole a sám uhořel. Proto za to budeš pikat ty a celá tvoje rodina''. Hned druhý den už má chlapec okolo krku provaz a dívá se jak se skupinka lidí přišla podívat a pobavit se lidským neštěstím. Se slzami v očích už jen slyší jak zavrzají dvířka a už... atd. V dnešní době tohle už asi těžko někdo udělá (kromě sebevraždy)! Tohle byl kraťoučký text... ovšem že bych mohla dávat více a více příkladů... ale zabralo by to celou stránku

Ok, vrátíme se do 'přítomnosti'. Tak teď si vypůjčím zajímavosti od naší známé wikipedie

Pro
Obvyklé argumenty zastánců trestu smrti:
  • jedná se o odstrašení ostatních případných pachatelů
  • trest smrti vede k zabránění recidivy (popravený zločinec byl zaručeně zneškodněn) či je to jistá pojistka, aby recidiva vůbec nenastala
  • jedná se o ekvivalentní odplatu (smrt za smrt), resp. jediný spravedlivý trest v případě nějakého velice brutálního činu
  • není možné ignorovat veřejné mínění, které bývá povětšinou přikloněno k trestu smrti
  • praktičnost trestu smrti (věznění vrahů je drahé, trest smrti je levnější); popravený nebezpečný vrah už nepředstavuje hrozbu pro společnost, zatímco nebezpečný vrah ve věznici může jistou hrozbu stále představovat, a to několika způsoby:
- může po případném propuštění svůj čin opakovat
- může být hrozbou pro ostrahu věznice
- může být hrozbou v případě, že by uprchl
- může mít přátele, kteří ho budou chtít osvobodit prostřednictvím napadení věznice nebo výměnou za rukojmí, která zajmou

Proti
Obvyklé argumenty odpůrců trestu smrti:
  • trest smrti je nemorální (jedná se jen o vraždu na úrovni státu, ten se tedy dopouští stejného deliktu jako odsouzený)
  • hrozba justičního omylu (trest smrti je nevratný)
  • jedná se o pouhý akt msty (zločincův trest smrti hraje jen určitou společenskou funkci, jelikož dle statistik je popravena pouze část vrahů)
  • neexistuje studie, jež by prokázala odstrašující účinek trestu smrti (většina vražd se neplánuje)
  • odpůrci trestu smrti oponují i vysokými finančními náklady institutu trestu smrti (především v demokratických státech)
  • možná diskriminace (dle statistik bývá trest smrti uplatňován častěji vůči náboženským a etnickým minoritám a vůči chudým, kteří nemají peníze na dobré právníky)


Podle statistik mezinárodní organizace Amnesty International je v roce 2006 88 zemí, které nemají trest smrti ve svých trestních řádech a popravy nevykonávají, 11 zemí, které mají trest smrti jen ve výjimečných stavech, 29 zemí, které trest smrti v trestním řádu mají, ale za posledních 10 let neprovedly žádnou popravu, a 69 zemí, které trest smrti využívají.

Kouření

14. března 2011 v 20:55 | Pája

Jsem nekuřák ale s tímhle tématem se setkávám hodně často i když se snažím co nejmíň. Proto mě tohle téma docela zaujalo a pokusím se o můj názor a o moje zkušenosti ze života.

Každý den, nebo možná obden vždy když jdeme ze školy tak si pár lidí ze třídy jde zapálit. Ano, a nejvíc mě zklamalo že jednou jsem takhle potkala i moji kamarádku. A to jsem si začala říkat proč já ne?!

Horší ještě bylo, že se s námi o tom začala bavit učitelka zeměpisu (ano začala a někdy aji mluví o svém papouškovi :D , klidně celou hodinu). Bylo mi to líto a cítila jsem se jako loser... Řekla že se chce takhle jako dozvědět (opravdu ne že by to z nás mlátila), řekla že to co se dozví ve třídě nikomu jinýmu neříká. A ano pár lidí se přihlásilo. Poté jsme začali tohle téma rozebírat dál a dál a já pochopila že ''ta'' učitelka má i docela pravdu a chtěla bych se s vám o její a už i můj názor podělit.

Když si vezmete kolik lidí umřelo na rakovinu plic vs. na mrtvici kdo vyhraje na plné čáře? Vím, že u některých nekuřáků, kteří to tak strašně přehání říká že prostě si zapálíš a umřeš. Pro mě bez urážky kokotina. Kuřáci si zase myslí že se jim nic nestane, že jsou fit, vůbec necítí že by bylo něco špatně... ale není to pravda! Tohle není to co doslovně říkala, ale nějak jsem to všechno splácala dohromady.

Tohle mi ty oči otevřelo. Najednou jsem si řekla proč bych si měla takhle ničit zdraví... Vždyť se mi dělá i blbě v kuřáckých místnostech. A představit si ty plíce... ne děkuji! Proto, co byste mi odpověděli kdybych se vás zeptala '' K čemu ti to je? '' - Cítím se free. Možná to tak je, ale opravdu Vám to za to stojí? Opravdu si myslíte jak jednou začnete tak už přestat nemůžete? To je kec!

Já jsem ráda že v naší rodině kouří jen 2 lidé... A já doufám že s tím nikdy nezačnu!
 
 

Reklama