Duben 2011

Krev

30. dubna 2011 v 19:46 | Pája |  Témata týdne
Tohoto témata jsem se bála, protože mě nic moc nenapadá... Všichni psali jak je to zajímavé téma a kde nic tu nic!
Takže bych to chtěla trošičku oživit...


Žiletka - klíč a? - Krev! Sebepoškozování - opravdu jsou to jenom emo lidi,gothici....? Ne! Myslím si že je to spíš kvůli těm pos...špatným pravidlům... U ghots to není pravda už od začátku, ten co si myslí že to je jenom o depresích, sebepoškozování a dělá to, je spí tak trochu pozér... Ano některým se líbí horory plné krve, ale to už záleží na daném člověku! Je mi líto že mnoho mladých lidí tak trpí, řeknu vám že já bych to taky kolikrát ráda zkusila. Ale! Jsem prostě strašně upnutá na životě... Prostě co kdybych opravdu vykrvácela?


Strach z krve? Já z ní ani tak strach nemám, ale chudáci lidi, kterým to dělá špatně. Vždyť nikomu by nebylo příjemné, kdyby viděl vraha, který někomu usekl hlavu. Lidi se při hodině biologie smějou jak se té a té holce zvedá žaludek... Já mám s krví trošku, ale problém. Mám nízký tlak a když jsem se jednou ráno pořezala nožem, začala jsem být jak 'zfetlá' a hned jsem se sesunula k zemi... Nevím, jestli to bylo z toho pohledu, nebo z nedospalosti... Ale při tom jsou tu i ti lidé, kteří tu 'nechutnou' krev darují... Tolik chirurgů ji vidí každičký den a neleknou se jí. Mě tito lidé fascinují, vydrží toho tolik. To já bych si opravdu musela skočit na záchod. :D

Pamatuji si jak jsme ve škole tohle téma řešili - no spíš hlavně krevní skupiny. Já si to nějak moc nepamatuju, ale asi mám A- :D

Upíři pijí krev (nečekaně :D ) a přiznejte se! Kdo si cucá ranku na prstě, ono to je totiž sladký :D Já tohle nedělám vždycky, mě spíš fascinuje jak se ta krev sráží... :D Ale znám kamarádku, která když si třeba zatrhne kůžičku, je schopná to žužlat klidně 10 minut...


Má tu někdo strach z krve?

Slipknot - Vermilion

30. dubna 2011 v 16:16 | Pája |  Playlist
K téhle písničce jsem vlastně přišla náhodou, když jsem hledala nové písničky právě u skupiny Slipknot. Videoklip je zajímavý, ale nejvíc mě uchvátilo bubnové sólo v první čtvrtině písničky - donutilo mě to podívat se nejen na covery kytar, ale taky bubnů... skvělá je Meytalll :)
Abych upozornila je i část druhá - ta je jemnější a je trošku upravený text, ale moc mě nezaujala...


Vypadá, že je oblečena ve všech těch prstenech
Minulých neštěstí
Tak křehká, a přece vychytralá
Dál sleduje
Podnebné ruce, jež tlačí
Na její svatyni a mou hruď
Otevři noc, kdy přichází domů
Navždy

Ach (Je jediná, pro kterou smutním)

Je všechno a víc
Pompézně hypnotizující
Má Dahlie, máčící se v posedlosti
Je pro mě domovem

Jsem nervózní, perverzní, když ji vidím je to jen horší
Ten stres je ohromný
Teď a nebo nikdy, vrací se domů
Navždy

Ach (Je jediná, pro kterou smutním)

Těžko říct, co zachytilo mou pozornost
Stálá a šílená, Mšice Půvabu
Vyrij mé jméno do mé tváře, abys rozpoznala
Ten kult feromonů, jež terorizuje

Nenechám si to v sobě vytvořit
Nenechám si to v sobě vytvořit
Nenechám si to v sobě vytvořit
Nenechám si to v sobě vytvořit

(Yeah!)

Jsem otrokem a jsem pánem
Žádné omezování a nekontrolovatelné lapání
Existuji skrze mé jméno, a jsem si zavázán
Je něco ve mně, čím opovrhuji

Nenechám si to v sobě vytvořit
Nenechám si to v sobě vytvořit
Nenechám si to v sobě vytvořit
Nenechám si to v sobě vytvořit

Nenechám si to v sobě vytvořit
Nenechám si to v sobě vytvořit
Nenechám si to v sobě vytvořit
Nenechám si to v sobě vytvořit

NENÍ OPRAVDOVÁ!
NEMOHU JI UČINIT OPRAVDOVOU!
NENÍ OPRAVDOVÁ!
NEMOHU JI UČINIT OPRAVDOVOU!

(Není opravdová, nemohu ji učinit opravdovou)
(Není opravdová, nemohu ji učinit opravdovou)

Desing - modrý

30. dubna 2011 v 15:56 | Pája |  Desingy
Tak tady je ten slibovanej desing :)

Nic

18. dubna 2011 v 20:55 | Pája |  Témata týdne

Nicota je v tomto světě dost nepochopitelná. Ví vůbec někdo kdo je živý co je nic? Ne!


Představa o nicotě mě provází už od malička aneb příběh malé holčičky, která chce žít:
Byl večer na jaře, kdy si malá holčička hrála s plyšákem a nejdnou si uvědomila že navždy toho plyšáka neuvidí. V tom ji popadl krutý strach! Pustila plyšáka na zem a rozbrečela se. Její rodiče přispěchali k posteli a než stačili něco říct jen se podivně zatváři nad otázkou, kterou jim dcera dala: ''Tati, mami co je po smrti? Já nikam nechci! Já chci žít!'' Nastalo ticho a holčička už vlastně neposlouchala ty kecy, které pravili ''To je normální; S tím se musíš smířit!''
Celou noc jsem probrečela a přemýšlela o tom. Ten stísněnej pocit a strach. Jo, přemýšlela jsem o tom moc brzy! Potom jsem měla od toho dost dlouho pokoj. No, vlastně jsem nad tím odmítala přemýšlet.

Ten stísněný pocit se mi ale vrátil když jsme jeli na dovolenou do Itálie. Byly prázdniny po 3.řídě. Když v tom mě polil chlad a najednou jsem nevěděla kdo jsem, co jsem, kde jsem; prostě jako bych nežila. A to se opět spustil kolotoč téma bude něco nebo nebude? To jsem se o to začala víc zajímat. Nejvíc mě asi zaujala klinická smrt. Začala jsem věřit že za Bohem může každý. ale to není pravda.

To jsem potkala věřící kámošku, která mi vysvětlila že to tak není. Začala jsem věřit už kvůli mojím mazlíčkům...zbytečně... Z toho kruhu věření jsem před nedávnem tak trošku vypadla. Začala jsem přemýšlet o tom jestli Bůh není jen lež, protože se ten pocit vrátil. Tohle už mě zase přešlo a opět se snažím uvěřit. Štve mě to! Pořád být jak na horské dráze...

Tak jak vlastně vzniklo slovo nic, nothing, nichts, rien, niente...?
Z čeho mohlo tohle vzniknout? No právě! Z ničeho. Jak může nic vzejt z něčeho jiného. To si prostě jeden pán usmyslel bude to 'nic' a basta? Z čeho to nic odvodil a jakotože víme co to znamená když to vlastně nevíme. To mi hodně připomíná ''Vím, že nic nevím.'' Je opravdu to 'nic' v černé díře. Nic tam není, není tam tvar, prostor to je to 'nic'? Nevíme hodně věcí! Proč jdeme v čase jenom jedním směrem, proč se měníme, proč máme strach a vlastně pocity? Pro co vlastně žijeme život? Vždyť bakterie si ani neuvěomí že žije!

Slovo nic... Potkáváme se s ním každý den, ale co vlastně znamená................................?

Rituška

16. dubna 2011 v 21:25 | Pája |  Ze života
Tento článek bych chtěla věnovat zesnulé fence Šerplanince jmenující se Rita... Už je to druhý rok, co tu není. Ritušku jsem znala už vlastně od narození.

Pamatuji si jak mě rafla do tváře z mojí blbosti. Naštěstí si to uvědomila včas a nerafla mě moc, takže nemám jizvu...

Pamatuji si jak vždycky panáčkovala když jsme přišli k babičce. A většinoou mě povalia na zem (proto jsem se jí aji trochu bála). Po nějaké době už tak nepanákovala protože měla něco s nohou. Už dvakrát jsme přemýšleli že zimu nepřežije, ale ona byl silná a přežila a noha už ji ani tak nebolela. Pamatuji si jak jsem byla u kamarádky a ona se najednou zjevila na jejich zahradě :D To jsem si řekla, že má takový štěstí protože kámoška má ještě dva psi, ale ti byli na druhé straně zahrady. Hned druhý rok ale přišlo něco co nikdo nečekal... Začalo s ní být zle. Vůbec si nepamatuji na co, jak, jen vím že se musela uspat.

Jednoho dne jsme přijeli za babičkou a Rita tam nebyla. Řekli mi že spinká, ale já to pochopila jako že prostě spí. Šla jsem ji hledat. Nikde nebyla tak jsem se vrátila a tam mi to všechno řekli. Zaskočlo mě to. Když jsme nasedali do auta, tak jsem neměla málo k breku. Ale já se nerozbrečela! Nevím proč, ale udusila jsem to.

R.I.P.

Barvy

11. dubna 2011 v 20:52 | Pája |  Témata týdne
Kdyby mi někdo ve školce řekl slovo barva, pomyslela bych si na štětec, paletku a kelímek. Tahle představa se pomalu, ale jistě mění. Teď si barev všímám mnohem víc. Ráda pozoruju ráno jak se z tmavé rudé vyhoupne světle červená barva závěsu. Když jdu po chodníku zaujme mě krásně vymalovaný domek na oranžovo. Na obědě zkoumám jak je rám okna bílý. Večer se ráda dívám na západ slunce, kde se střídá modrá, oranžová, fialová, růžová a žluá. Sleduji o kolik je propiska tmavší než papírek. Dívám se jak se ve výtvarce mísí voda s fialovou barvou... Svět by nebyl krásný bez barev... Ano a tu krásu třeba psi nevidí, ale přesto se na svět chtějí jenom smát.

Je zajímavé jak se umí malíř vypořádat se štětcem a čtyřmi barvami, nebo dokonce jen s tužkou a v ruce vyvořit umělecké dílo. Jenom z těch pár barviček vytvořit desítky dalších. A najednou svět vidí celý živý obrázek, který má ducha nebo je abstraktní?

Barvami se dá vyjádřit mnoho věcí. Žlutou radost ze života, černou beznaděj, červenou vášeň... Každý sedívá na barvy z jiného pohledu. Někdo vidí ve fialové uklidňující náruč matky, jiný v ní vidí strach z pádu do neznáma. A vlastně jak by svět vypadal kdyby chtěli všichni vidět tu samou barvu? Vše růžové, či černé? Nikoho by nezajímala jiná barva než ta kterou by všichni zbožňovali? Já si takový svět nedokážu představit.

Velmi by mě zajímalo jesti každý vidí danou barvu stejně. Co když vidí člověk hnědou tmavší, než člověk druhý? Je to ten důvod že někdo má rád onu barvu kvůli tomuto klamu zraku? Kdo ví! Co když se nám třeba líbí oranžová barva. Jak my můžeme vědět že to není jen přelud. Co když je ta naše oranžová jen přetvářka a ve skutečnosti je hnědá? Kdo na tohle odpoví? Nikdo! Je to jako když napíšete test. Tváří se na dvojku a na lavici vám přistane čtverka!

Podívám se letmo na stůl; je béžový. Podívám se blíže, vidím do té béžové zasazenou světle hnědou. No právě. Kdo žije celý život ve stresu, nevidí ani barvy. Ano řekne si ta tráva je zelená, náš dům je modrý a ani si nevšimnou, že v to není jen modrá co tam je. Nevšímají si těch různých odstínů. A vlastně si ani neužijí svůj život.

Barvy se dají různě kombinovat. Říká se že černá a bílá se hodí ke všem barvám a hlavně kontrastně k sobě, ale já si myslím že to není tak docela pravda. Přce když dám černou k tmavě modré a tmavě hnědé, tak vlastně na první pohled z dálky nevidím žádný rozdíl. Zato když dám černou a žlutou, praští mě hned do očí.

Já a barvy?
Popravdě nemám ráda vyblité, světlé barvy. Když už barva tak mě jedine zaujme sytá a křiklavá. Mezi mé neoblíbené barvy patří šedá, béžová a světlé odstíny hnědé a zelené. Naopak mezi mé oblíbbené patří černá, červená a vlastně i zbytek barev.

Co mi za oslední dobu připomělo barvy byl Michla Šeps. :D Prostě ta čepka tak bila do očí že jsem musela pustit uzdu fantazii a namalovat obrázek.

Miluju barvičky, ale nosím většinou jen černou :D Vlastně jedna kamarádka mi říká černá vdovo. Nechápu co si tím chce jako dokázt, ale nechám ji dokud si nevědomí jak je ehm hloupá? :D Aneb nesuď knihu podle obalu. :)


Zoo Olomouc - 9.4.2011

9. dubna 2011 v 16:36 | Pája |  Ze života
Tohle byla moje první návštěva zoo za tento rok. Teror začal rovnou v autě. Jela s námi i ségřina kámoška takže v autě bly 2 sedačky a já se tam mačkala jako palačinka. Další věc je ža tem opravovali silnice a rouvnou hned 2 takže než jsme se tam dostali, tak jsme měli + 30 minut navíc.

Ale všechno mi to vynahradil vstup do zoo... Poštěstilo se mi hlavně u žiraf a rysů. Kde pěkně pózovali :D Jen mi bylo líto že tam nebyli tygři. (Jednoho zabili lvi, ale po tom druhém není vidu ani slechu). Taky jsem ve voliéře postrádala Orly bělohlavé... Chtěla jsem jít přes výběh opic, ale byli pěkně poskládané u cesty, tak jsme si to radši obešli aby nám něco nevzali :D (ti co tam byli, nebo znají co dělaji pochopí xD ).

Budují tam nějakej novej vstup nebo co. Jen co jsem viděla: Je to velký, černý a má to velké kruhové okno. xD A konečně jsem sehnala magnetku vlka, kterou jsem hledala všude možně! :D

Fotky



Zoo Olomouc - 9.4.2011 - Fotky

9. dubna 2011 v 16:35 | Pája |  Fotky

Fotky jsou rozmazané, protože byla kosa a já se strašně třepala. Všechna zvířata jsou ze ZOO Olomouc! Nekopírovat! C.Č.


Ten, co nedýchá

7. dubna 2011 v 20:18 | Pája |  Básničky
Byl jednou jeden krásný jarní den,
ale jedno děvče nechtělo vůbec ven.
U fotek stálo a plakalo,
jako by se všechno rozsypalo.

Fotka v ruce,
křehký cit;
co víc si pomyslit,
proč to děvče plakalo?

V tom se svědomí ozvalo:
''Proč jsi ty děvče hloupé takhle moc plakalo?
Venku krásně, život jde dál!
Kdo by o tenhle smutek stál?''

Ale děvče neodpovědělo.
Svědomí to nevzdávalo! Opět se ozvalo!
''Proč truchlit tak dlouho nad někým kdo již není živ;
to je mi panečku div!''

Děvče oči otevřelo,
pro svíčku a zápalky běželo!
Seběhlo po schodech jakoby nic.
''Mami jdu ven nic víc!''

Bouchlo dveřmi, spěchalo na kopec.
Kdo tam leží když žvot běží?
Kdo ví!
Jen pár lidí odpoví!

Děvče se usmálo , povídá si s větrem;
Stále povídá!
''Tys' uprchl před tímto větrem
a mě jsi nechal samotnou!''

Plamen svíčky mihotá se podvečerní oblohou.
Mihotá se tam, kam lidé nemohou.
Ze shora se dívá ten,
co by byl v tomto životě jen sen.

It's better to burn out, than to fade away.

5. dubna 2011 v 21:55 | Pája |  Smetí
V tento den před 17-ti lety pohřbil svoji duši a celý grunge styl... Nezažila jsem to, ale přece jen! V tento den zemřel skvělý zpěvák Kurt Cobain.

''Load up on guns and bring your friends...'' ♥ I still love you! ♥